en-Byla objevena kapitola z nejstaršího románu na světě
Když se řekne nejstarší román na světě, co se vám vybaví? Mnohým by jistě v mysli vytanula antická či egyptská díla, některým i hrdinské ságy. Nebyli byste od pravdy příliš daleko. Za nejstarší román na světě je označována rozsáhlá japonská sága Příběh prince Gendžiho. Dosud však nebylo vyprávění kompletní, nedávno se ale v pozůstalosti jedné japonské rodiny nalezla chybějící kapitola opisu ságy.
Rukopis jako takový již neexistuje v původní verzi, dokladem o jeho existenci jsou tak četné opisy. Mezi ty nejstarší se řadí tzv. Modrý sešit, jenž byl vytvořen s odstupem dvou století od napsání originálu. Za autora opisu je pokládán básník a učenec Teika (1162-1241). Právě z tohoto opisu pochází nalezená kapitola, jejíž pravost byla potvrzena kjótskou nadací Reizeike šiguretei bunko, jež mimo jiné spravuje dědictví rodiny Teikových potomků.
Tak šup na půdu nebo do sklepa se přesvědčit, jestli se i ve vaší rodinné truhle neskrývá poklad z dávných dob.
Příběh prince Gendžiho
Co se týče rozsahu bývá dílo často porovnáváno s Tolstého Vojnou a mírem
Vyprávění bylo dokončeno asi v roce 1010
Autorkou byla nejspíš dáma z japonského císařského dvora, kterou odborníci začali nazývat pod přezdívkou Murasaki Šikibu, její pravé jméno zůstalo neznámé
Dílo je členěno do 54 kapitol
Děj popisuje osudy císařského levobočka, na němž příroda nešetřila krásou ani nadáním
Karel Fiala (*1946)
japanolog, lingvista, filolog, překladatel, pedagog
významný pracovník Orientálního ústavu Československé akademie věd, později profesor Fukuiské prefekturní univerzity a ředitel Japonského centra v Praze
od roku 2002 do roku 2008 se podílel na překladu čtyřdílné ságy Příběh prince Gendžiho, jež vyšla u nakladatelství Paseka
v roce 2008 obdržel od dnes již bývalého císaře Akihita (*1933) Řád svatého pokladu za šíření poznání o japonské kultuře
O čem je nalezená kapitola?
Objevena byla 5. kapitola, která nese název Mladičká fialka. Jejím obsahem je popis setkání mladého Gendžiho s Fialkou Murasaki. Jméno dívky se stalo základem pro pojmenování autorky ságy. Od ostatních opisů se kapitola odlišuje užitím odlišné gramatiky. "Je na ní již vidět, jak bude vypadat, až vyroste. Vlásky má rozčepýřené jako vějíř a tvářičky rozškrábané do červena, jeden plamen," tak je popisováno Gendžiho první setkání s desetiletou dívkou v chrámu v horách, kterou se princ rozhodne vzít do vlastní péče.
Dagmar Garciová