en-Honicí psi - Jørn Lier Horst

Začíná hon na "čarodějnice"

Sever je mrazivý a pochmurný, stejně jako nová detektivka z pera Jørna Liera Horsta, příběh z policejního prostředí chladného Norska. Sedmnáct let stará vražda mladé dívky z bohaté rodiny je znovu otevřena. Usvědčený vrah je podmínečně propuštěn na svobodu. Shodou okolností je v té době unesena další dívka. Dívka se žlutou mašlí. Ale co my víme, vždyť může jít o pouhou náhodu! A co vražda muže, jenž žil dobrovolně prakticky odříznut od ostatních lidí, může tam být nějaká souvislost? Jeho mrtvé tělo leží uprostřed lesa a věrný pes vyje u hlavy, která už nepromluví.

Vrchní komisař William Wisting je férový policajt, starý vlk ze staré školy. Život mu uštědřil mnoho ran, ale on přesto zůstal stejně poctivý. Jak je tedy možné, že právě on je obviněn z falšování důkazů, které před sedmnácti lety pomohly dostat za mříže hlavního podezřelého? Je opravdu možné, že by chlap plný cti a morálních zásad dovedl udělat něco takového? Navíc se případu chopí noviny a je z toho článek na první stranu. Wistinga suspendují.

Když je ale někdo policistou tak dlouho jako William, zůstává jím i v postavení mimo službu. Na vlastní pěst se pouští do vyšetřování, aby zjistil, jak to tenkrát bylo a dostává se do výru událostí, jež ovlivňují jak minulost, přítomnost i budoucnost. Navíc pokud je Wisting nevinný, kdo se mohl dopustit činu, který staví policii do velmi nepříznivého světla? Nikomu se nedá věřit, přítel nemusí být přítelem a nepřítel může posloužit jako cenný pomocník.

Kniha Honicí psi se četla sama, je napsaná poutavě a napětí v ní graduje až do poslední stránky. Autor, který sám přes dvacet let pracoval jako policista, se ani tak nezaměřuje na temnost severu, či na vykreslení postav, spíše se zabývá samotným policejním vyšetřováním. V příběhu je jasně cítit autorova osobní zkušenost. Děj knihy je uvěřitelný a plyne jako voda v řece. Zajímavé je prolínání dvou světů - policie, která v příběhu hraje první housle a novinařina, jenž ji velice zdatně sekunduje. Postava komisaře Wistinga je sympatická, je to prostě pohodář, není vnitřně rozhádaný, je inteligentní a ví si vždy rady. Mne ale více oslovila postava jeho dcery, novinářky Line. Line je žena, která se v životě vyzná, nebojí se říct, co si myslí a tím si získává čtenářovo srdce.

Jediné co bych knize, nebo spíše autorovi vytkl, je nepropracovanost charakterů postav. Já osobně bych uvítal, kdyby byly postavy více psychologicky rozebrané. Na druhou stranu to ději neubírá na čtivosti a je pravda, že to z knihy dělá snadnou záležitost. Jedná se prostě o oddychovou detektivku na příjemně strávené odpoledne s knihou. Dialogy zaujmou, nechybí špetka humoru, děj je vyvážený, příběh neobsahuje infarktové zvraty. Prostě jde o svižné a nenáročné čtení.

Jak už bylo řečeno, autor má praxi coby policista - vrchní vyšetřovatel, kterou při svém psaní využívá. Je úspěšným pisatelem detektivních románů jak pro dospělé, tak i pro děti. Jeho knihy získaly několik ocenění jak doma v Norsku, tak na poli světové krimi scény.

Název: Honicí psi
Originální název: Jakthundene
Autor: Jørn Lier Horst
Překlad: Kateřina Krištůfková
Nakladatelství: Kniha Zlín
Místo vydání: Praha
Rok vydání: 2016
Vydání: 1.
Počet stran: 379
ISBN/EAN: 978-80-7473-502-8