en-Lustr pro papeže - Jan Tománek

Yesterday, all my troubles seemed so far away...

Je vám šestnáct let, s přáteli se vypravíte na výlet za trochou volnosti, sluníčka a v potoce chlazeného piva. Kvilda je blízko a vy trávíte teplý večer ve vesnické hospodě na tancovačce a doufáte v trochu lásky. Jedna nevinná písnička, možná nevhodný výběr slov a vše se změní. Najednou sedíte na policejní stanici a život se vám právě snaží ukázat, jak strašně nespravedlivý dokáže být.

Míla, přezdívaný Chlup, poznal na vlastní kůži krutost doby, kdy byl po lživém obvinění vysoce postaveného vojáka odsouzen za podvracení státu a další v té době "závažné" zločiny. Nejprve poznal, jak to chodilo v nápravném zařízení pro mladistvé v dnes již neexistujících Libkovicích, odkud byl po nepodařeném útěku převezen do pracovního tábora Vykmanov, kde ale jeho cesta neskončila, teprve až věznice Minkovice uzavřela jeho pouť.

Přežil jsem Libkovice, tak tohle dám taky.
Sakra, musím!
Vykročil jsem do nízkého baráku k registračce.
Nikdy v životě už jsem se nemýlil tak jako tehdy.

Dnes si jen málokdo dovede představit hrůzy, kterými si Chlup musel projít. Je prakticky nemyslitelné, aby se z pouhých měsíců vyklubal trest delší než 10 let. V tehdejších nápravných zařízeních, pracovních táborech a věznicích neexistovalo nic jako lidská práva. Lidé byli najednou degradováni na míň než věci. Sloužili k jediným účelům - k práci a pro pobavení dozorců, jež se nedají popsat jinak než jako sadistická, zvrácená hovada. Podle knihy byla tehdejší vězeňská správa složena z jedinců, kteří se neštítili použít hrubé násilí a vybíjeli si svůj životní neúspěch na každém, kdo se jim dostal do rukou. Většina z nich měla jen základní školu a část ani tu ne. Buzerace, bití, znásilňování, zabíjení, chlast - jak "málo" jim stačilo ke štěstí. Zda to tak skutečně bylo, se můžeme dnes jen dohadovat, k tomu, aby si člověk udělal vlastní obrázek, by musel nastudovat mnohem více informací. Kdo si však dá tu práci a zjistí si něco málo o minulosti, ví, že praktiky zmiňované v příběhu rozhodně nejsou daleko od pravdy.

Je to strašné, chlapci, co dokáže člověk člověku udělat. Strašný život.

Krátké kapitoly věnující se faktografickým událostem z běžného života, jako např. kolik slavíků získal Gott apod., mohou navodit iluzi, že šlo o dobu, kdy se všichni měli dobře. Jde vlastně jen o podpoření kontrastu mezi tím, co lidé měli vidět a tím, co se skutečně dělo. Syrovost samotného příběhu nenechá čtenáře na pochybách, že se jednalo o pouhé pozlátko zastírající zkaženost spousty lidí, do kterých byste to třeba ani normálně neřekli.

Dát někomu do držky je jedna věc, ale nakrmit chlapa je něco jinýho. Jenže pokud nemůžeš jinak, tak to prostě uděláš. Je to vlastně snadný - on, nebo ty. Buď se ubráníš nebo budeš dělat už pořád jenom děvku.

Autorův styl vyprávění vtáhne čtenáře do děje natolik, že sám na patře cítí krev a plíseň ve vězeňských celách. Bolest "muklů" je skutečně téměř hmatatelná, přestože je pro moderního člověka prakticky neuvěřitelná. Stránka se obrací za stránkou spolu s narůstajícím pocitem frustrace a zloby vůči těm, kteří beztrestně dokázali tak krutě ubližovat leckdy nespravedlivě odsouzeným.

Drobná kniha, která v sobě ukrývá neskutečně mnoho a z naprosté většiny se nejedná o pěkné věci. Kdyby už pro nic jiného, klidně by představovaný příběh mohl posloužit jako poučení, vždyť k čemu jinému máme dějiny, než abychom se vyvarovali napáchaným chybám.

Zajímavá je rozhodně také vězeňská mluva a bylo potěšující, že nebyla opomenuta slovenština, která do té doby patřila. Styl psaní je navzdory tématu lehký a velice čtivý. Kniha byla přečtená během chvilky a já bych klidně uvítal delší zpracování. Musím přiznat, že jsem byl nadšen, ano zhnusen dobou, ale nadšen zpracováním příběhu. Nemám nic, co bych vytkl, naprostá paráda. Svou zručnost Jan Tománek předvedl již dříve v knize Motýlí křik.

Název: Lustr pro papeže
Autor: Jan Tománek
Nakladatelství: XYZ
Rok vydání: 2019
Vydání: 1.
Počet stran: 184
ISBN/EAN: 978-80-7597-547-8

Za knihu mnohokrát děkujeme autorovi Janu Tománkovi.