en-Muž, který si hrál s panenkami - Magnus Jonsson

Co vrazi? Mají si s čím hrát?  

 Mladá dívka ležící ve svém bytě, snad jen spí, vypadá tak nevinně... Jen reflektory ozařují její nahé tělo, které spíše než živého člověka připomíná nalakovanou panenku. Je mrtvá! Byla zavražděna... Kdo by ale dokázal udělat něco tak strašlivého, a proč? Je to Muž, který si hrál s panenkami.

"Vypadá to, že vrah má megalomanskou osobnost. Je to tedy někdo, kdo o sobě má velmi vysoké mínění. Osoba, kterou hledáte, chce upoutat pozornost. Chce, aby si ji ostatní pamatovali. Možná chce lidi k něčemu vyzvat. Nebo je vyděsit."

Ve Stockholmu řádí vrah, jehož způsoby jsou bestiální. Na vyšetřování jsou nasazeni policisté Rickard Stenlander a Erik Svensson - na první pohled nesourodá dvojka, na pohled druhý dokonale sehraný tým. Jelikož se důležité informace skrývají v počítači oběti, přičemž si ani jeden z vyšetřujících inspektorů není, co se výpočetní techniky týče, jistý v kramflecích, musí být k rozlousknutí případu přizván někdo další. Jde o Linn Ståhlovou, hackerku a bývalou členku AFA. Jak se tento dreamteam sžije dohromady?

Policejní práce vázne, a kromě samotného vyšetřování vraždy dohánějí Linn také ozvěny minulosti. Zdá se totiž, že během vyšetřování nevědomky šlápla na kuří oko pravicovým extremistům, které vede někdo, kdo má s mladou dívkou nevyřešené spory. Čas utíká a je neúprosný, vrah už si totiž vyhlédl další oběť.

"Vražda panenky? Co to znamená? Tohle vyšetřujete? S tím pomáhám?
Erik toho okamžitě zalitoval.
"Jo, já jsem si to tak nazval. Ale víc povědět nemůžu, jak už jsem řekl. Důvěrné informace."
"Něco byste měl prozradit. Vždyť to zní jak nějaká braková detektivka."

Tak tohle bylo o fous. Musím bez mučení přiznat, že začátek knihy mě ani trochu neoslovil. Vše bylo takové zmatené, přístup policie byl dost mimo, na všechno měli dost času a vůbec to bylo celé zvláštní. Ani jedna z postav ze začátku nejevila jediný důvod, proč by si ji měl čtenář oblíbit, to vše se však změnilo s příchodem mladé hackerky na scénu. Bylo to, jako by se spisovatel Magnus Jonsson probral ze snové říše, a uvědomil si, že píše detektivku pro lidi.

Co se mi velice líbilo, byla zabijákova mysl, chaotická spleť myšlenek, která mu vlastně ani nedávala na výběr, musel prostě zabíjet, protože to tak bylo správné. Navíc autor umně přeskakoval z jednoho charakteru na druhý, čímž se mu poměrně dobře daří čtenáře mást.

Jakési srovnávání se sérií Milénium od Stiega Larssona jde absolutně mimo mě, protože jsem knihy nečetl. Ale tento příběh mě bavil. Zajímavé totiž je, že ona vražda dívky a sledování počínání vraha není tak úplně ústředním tématem knihy. Tím je právě život "počítačové čarodějky" Linn. Její minulost a poměrně ohrožená budoucnost, na tom je vlastně celý příběh vyskládán. Střet s pravicovými radikály neštítícími se vůbec ničeho, bylo něco, co z průměrného příběhu udělalo nadprůměrný.

Když to shrnu, ze začátku jsem se musel trochu přemlouvat, abych knihu neodložil, svého rozhodnutí jsem ale nakonec absolutně nelitoval. Jakmile se totiž děj rozjel a začal se postupně zamotávat, bylo počáteční škobrtnutí zapomenuto a já jsem obracel stránku za stránkou v napětí, co dalšího přinesou. Nakonec i další postavy v čele s Linn jsem si oblíbil, charaktery se totiž ukázaly až postupně a musím říct, že v poměrně dobrém světle. Vůbec bych se nebránil návratu ke knize ještě jednou, informací totiž skrývá skutečně hojný počet. Určitě bych se nebál Muže, který si hrál s panenkami doporučit dál, jde o svěží švédskou detektivku, která není založená jen na jedné dělové lince, což jí dodává na atraktivitě.

Nyní už se velice těším na pokračování, které by mělo vyjít v nakladatelství Metafora v roce 2021.

Název: Muž, který si hrál s panenkami
Originální název: Mannen som lekte med dockor
Série: Nenávist 1.
Autor: Magnus Jonsson
Překlad: Hana Švolbová
Nakladatelství: Cosmopolis
Rok vydání: 2020
Vydání: 1.
Počet stran: 400
ISBN/EAN: 978-80-7625-114-4   

Za knihu mnohokrát děkujeme nakladatelství Metafora.