en-Řev - Cecelia Ahern

19/06/2021

Ženy kolem nás

Cecelia Ahern je oblíbenou spisovatelkou řady čtenářů. Tato éterická žena se ve své nové povídkové knize Řev rozhodla napsat příběh třiceti žen. Ale nejsou to jen tak obyčejné příběhy, jsou plné barvitých obrazů a figur, čtenář v nich hledá významy a na konci se vždy dozvídá pointu celého vyprávění.

Jak je z názvu patrné, všechny povídky se točí okolo řevu, ale není to ten hlasitý srdceryvný řev, nýbrž vnitřní řev, který nikdo neslyší. V každé povídce vystupuje jedna žena, která má nějaké trápení, řeší složitou situaci, je zakřiknutá, nemá do čeho píchnout, nebo je naopak vytížena. Titul se snaží tyto ženy podpořit, dodat jim odvahu a sebevědomí, aby udělaly ve svém dosavadním životě změnu. Jsem přesvědčena, že minimálně v jednom příběhu se určitě najde každý.


Srdce na dlani hlasitě tlouklo, mimo tělo zněl tep mnohem silněji. Když žena zašla do fitka, ostatní přestávali cvičit a pátravě na ni hleděli. Když šla do cukrárny nebo na zmrzlinu, příval glukózy zvýšil tep a srdce pod rukávem hlasitě tlouklo a vibrovalo, jako by tam schovávala nějaké malé zvířátko.


Název jednotlivých kapitol začíná vždy slovy Žena, která/které/kterou...a pokračuje tím, o čem bude pojednávat obsah povídky...se pomalu ztrácela, zapomněla své jméno, reklamovala svého manžela, zaslechla semínka pochybností, měla srdce na dlani, řvala apod.

Dílo má velice vydařenou obálku, jež na mě působí až nadpozemsky. I samotné příběhy uvnitř knihy jsou jako z jiného vesmíru. Obsah povídek se nedrží fyzikálních a jiných zákonitostí, překračuje jejich hranici, čímž se příběh posouvá na jinou rovinu, na které se dá moc dobře poukázat na danou problematiku, na kterou autorka chce upozornit. Spisovatelka ke sdělení poselství bravurně využívá metafor a dalších jazykových prostředků. Ani u jedné ze všech 30 žen není zmíněno jméno, díky tomu se lze snáze do vyprávění ponořit, jako kdyby písmenka na stránkách promlouvala přímo ke svému čtenáři.

Kniha Řev nebude dle mého názoru čtením úplně pro každého. I já jsem od titulu očekávala něco trošku jiného, přesto jsem se rozhodla přistoupit na autorčinu hru. I když mě nenadchly úplně všechny příběhy, našla jsem si tam některé, které mě oslovily a donutily k zamyšlení. U povídek je třeba číst i mezi řádky, vychutnávat si každé napsané slovo, obracet ho na jazyku a pak polknout. Dalo by se říct, že se jedná o takové gurmánské sousto. Toho, kdo se přeci jen odhodlá nastoupit do tohoto vlaku, čeká zajímavá jízda plná obyčejných a zároveň neobyčejných žen, které se rozhodly shodit okovy, jež jim nasadila společnost.


"Moje máma vždy dávala své nejhezčí kabelky v igelitových obalech do skříně. Schovávala si je pro speciální příležitosti, ale zůstaly v té skříni až do dne, kdy umřela. Všechny ty nádherné, tolik obdivované věci, co nikdy nespatřily denní světlo, protože ani výjimečné okamžiky ve svém životě nepovažovala za dostatečně výjimečné. Namísto aby je nosila a radovala se z nich, pořád čekala na něco ještě výjimečnějšího. Říkávala mi, že si věcí málo vážím, že bych si měla svůj majetek více opečovávat, ale kdyby tady teď stála vedle mě, řekla bych já jí, že to celé popletla. Měla si vážit těch každodenních věcí, uvědomit si jejich hodnotu a víc si je užívat. Ale ona to neudělala a zamkla si dveře k dalšímu potenciálu."


Domnívám se, že je kniha primárně určena právě ženám, o kterých pojednává, přesto si ale myslím, že ne všem ženám, jelikož autorka mnohdy "tlačí na pilu". Knihu bych doporučila těm, jež se v současné životní situaci ztratili a snaží se ze všeho najít nějaké východisko. Nejsem si jistá, že se k povídkám budu v budoucnu vracet, ale rozhodně jsem ráda, že jsem knihu neodložila a dala jí šanci až do konce.


Název: Řev
Originální název: Roar
Autor: Cecelia Ahern
Překlad: Alena Byrne
Nakladatelství: Red
Rok vydání: 2021
Počet stran: 272
ISBN/EAN: 978-80-7585-769-9


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkujeme společnosti Knihy Dobrovský.