en-Tanec skalpelů - Jenny Milewski

04/10/2020

Když vás doženou vlastní příběhy 

Jonas Lerman je spisovatel, nebo si to o sobě alespoň myslí, je úspěšný a rozhodně nemá nouzi o chtivé fanynky. Jeho příběhy, ačkoli se neřadí mezi hodnotnou literaturu, šokují, jsou plné násilí, vražd a nechutností, díky čemuž se skvěle prodávají. Postava, kterou pro své příběhy stvořil, nezná slitování a neštítí se provést věci, ze kterých by se každý normální člověk budil s hrůzou ze spánku.

Jednoho dne si ale mladý spisovatel uvědomí, že jeho inspirace, která tak jako tak přicházela spíše odněkud zvenčí, někam zmizela. Jeho život se začíná pomalu zamotávat a Jonas až nezvykle často na ulici naráží na obří automobil, ne nepodobný tomu, kterým jezdí jeho knižní antihrdina. Vše by se dalo ještě poměrně dobře vysvětlit, dokud mladý spisovatel na ulici nenarazí na někoho, koho by opravdu nečekal. Nyní je třeba zabrousit do minulosti a získat odpovědi na otázky, jež mohou zachránit nejen jeho život. Je na čase rozjet Tanec skalpelů.

"Víš, Jonasi, občas je dobré nevidět za vším hned nějakou záhadu," pokračovala Zofia. "Neuvěřitelné náhody mohou být zkrátka jen neuvěřitelné náhody. Anebo, jak říkával Henry Kissinger, ,i paranoikové mají skutečné nepřátele.´ Možná je to jen tím, že se celá věc ještě nevyjasnila. Většinou se ale všechno časem normálně vysvětlí. A hlavně, po dlouhodobějším nedostatku spánku se jako psychotik může cítit každý."

Kdo by nechtěl být slavným spisovatelem? Snad každý, kdo se zajímá o literaturu, alespoň jednou v životě nad podobnou myšlenkou uvažoval. Tady si však nebudeme nic nalhávat, podle úryvků v knize nepatří Jonas mezi spisovatelskou špičku. Zde musím obdivovat autorku knihy, že dokázala svůj styl psaní modifikovat tak, aby bylo vidět, že úryvky Jonasových knih psal právě on.

Co se samotného příběhu týče, je třeba si zde uvědomit, že přestože je kniha řazena do žánru horor, v žádném případě o horor nejde, spíše se jedná o psychologický thriller. Od počátku děj plyne pomaleji, čímž se stupňuje čtenářovo očekávání, které je však následně uspokojeno jen částečně. Pořád jsem čekal na nějaký wow efekt, který se sice nedostavil, ale přesto se nejednalo o úplné zklamání. Závěr knihy je už trochu rychlejší, ale já už dokázal pozornost udržet jen povrchově, což je škoda, protože právě v druhé polovině přichází na řadu krev a násilí v životě Jonasově.

Určitě bych knihu doporučil čtenářům, jež se rádi noří do lidské psychiky a sledují změny, které nastávají působením strachu a nejistoty. Jonas je člověk vnitřně rozhádaný s jistým tajemstvím, jenž by si moc přál být pánem svého života, ale upřímně se mu to moc nedaří. Hlavní "padouch" je poněkud zvláštní, rozhodně se jedná o chorého člověka, zároveň však kdo by se při jeho minulosti divil něčemu zvláštnímu.

Já jsem se u většiny knihy bavil, nepovažuji ji za čtivo, které bych odložil a neměl potřebu se k němu vracet, chtěl jsem moc vědět, jak to dopadne, a to vždy považuji za velké plus. Zároveň bych ale uvítal nějaké změny minimálně v první půlce knihy, hlemýždí tempo zaměřené na Jonasův život nebylo nezajímavé, ale rovněž nebylo něčím, bez čeho bych se neobešel. Celkově knihu hodnotím jako lepší průměr.


Název: Tanec skalpelů
Originální název: Skalpeldansen
Autor: Jenny Milewski
Překlad: Kateřina Látalová
Nakladatelství: Fobos
Rok vydání: 2020
Vydání: 1.
Počet stran: 336
ISBN/EAN: 978-80-7585-750-7   


Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkujeme společnosti Knihy Dobrovský.