Krev elfů - Andrzej Sapkowski

12.03.2022

Dávná proroctví není radno podceňovat


Vskutku pravím vám, nyní nadchází věk meče a sekyry, věk vlčí. Nadchází čas Bílé zimy a Bílého světla, čas Šílenství a Nenávisti; Tedd Deireádh - Čas Konce.


Geralt konečně připustil, že na tom osudu přece jen něco je, a převzal zodpovědnost za Ciri, která přišla o svůj domov, o svou rodinu, své zázemí. Nenechavé prsty Nilfgaardu, v jehož čele stojí císař Emhyr, se prodlužují, kam armáda vkročí, tam zanechává chaos, smrt a zpustošenou krajinu. Až příliš se zajímají o to, kde se malá dívenka nachází. K čemu ji potřebují? A dokáže Geralt Ciri ochránit?

Marigold se opět ocitá v pěkné šlamastyce, tentokrát však neutíká z postele krásné dívky, nýbrž stojí tváří v tvář nebezpečnému Riencovi, který chce získat informace o Geraltovi, a to za každou cenu. Trubadúr se rovněž zaplétá do špionské sítě, kterou umně manipuluje Dijkstra a jeho věrná pomocnice Filippa Eilhart. Jaké jsou jejich plány?

S příchodem Ciri začne být na Kaer Morhen, sídle zaklínačů, živo, protřelí zabijáci si nejprve z princezničky utahují, brzy však zjistí, že je v ní mnohem více, než se na první pohled zdá. Pevnost navštíví také čarodějka Triss Ranucul, která se o Ciri zajímá, zároveň se stane její spojenkyní ve starobylé zřícenině plné mužů.

Začne se naplňovat Ithlinnino proroctví?


"Čí je to dítě, Vlku? Co je to za děvče?"
"Ona je mým..." Geralt se zarazil. Cítila na ramenou jeho jeho silné, pevné ruce. A pojednou strach zmizel. Ztratil se beze stopy. Červený, hučící oheň vydával teplo. Jenom teplo. Černé postavy byly postavy přátel. Opatrovníků. V lesknoucích se očích byla zvědavost. Starost. A nejistota.
Geraltovy prsty stiskly její paže.
"Ona je naším osudem."

Krev elfů je v pořadí třetím titulem ze série o bělovlasém zaklínači Geraltovi z Rivie, zároveň je první románovou knihou. Spisovatel Andrzej Sapkowski rozvíjí epický příběh ve středověkých kulisách s fantaskními prvky.

Postavy, které se v knize objevují, většinou známe z předešlých povídek. Kdo ale dostal tentokrát více prostoru, byla princezna Cirilla z Cintry a čarodějka Triss Ranuncul. S Triss, kterou jsem znala pouze z her na PC a PS4, jsem zažila nepříliš pozitivní prozření. Znala jsem ji jako takovou milou, rozvernou, zrzavou sympaťandu, kdežto v knihách se neustále po Geraltovi plazí, je vlezlá a žárlivá, občas sobecká (co si budeme povídat, to je ovšem mnohdy i Yennefer) a místo zrzavých kadeří má kaštanovou barvu vlasů. Určitě nejsem jediná, kdo Triss vnímá takto rozporuplně. Co se týče, Ciri, z rozmazleného fracka se pomalu stává bojovnice, jejíž cesta je teprve na samém počátku.

Část knihy se odehrává na Kaer Morhen, starobylé pevnosti, která je domovem a útočištěm zaklínačů. Zde se setkáváme s mnoha novými postavami, mezi nimiž nechybí Vesemir, Lambert a Eskel. Zejména Eskela si v knize užijeme oproti novější seriálové verzi, kde se příliš dlouho v záři reflektorů neohřál. Ciri bude mít co dělat, aby s tolika zaklínači pod jednou střechou udržela krok, především od Lamberta dostane na cvičišti pěkně do těla.

Autorův styl psaní se nikdy neomrzí, text poutá od první strany, vykreslení prostředí a postav je barvité, čtenář zas o něco více proniká do zaklínačského universa, seznamuje se s fungováním světa a prohlubuje si znalosti o jeho historii. Každá kapitola začínala úryvky ze starých spisů. Prostor dostal také Dijkstra s jeho špionskou sítí. Přiznám se, že politické pletichy králů a čarodějů, mě příliš neoslovily, plynulost děje se zpomalila a znovu se zrychlila až úplně ke konci. Chápu ale, že dvorské intriky jsou pro děj důležité.

Na závěr nezbývá než dodat, že kdo je Sapkowskiho dílem nepolíben, pak neví, o co přichází, jeho série se oprávněně řadí do kánonu klasické fantasy literatury.


Název: Krev elfů
Série: Zaklínač 3.
Originální název: Krew elfów
Autor: Andrzej Sapkowski
Překlad: Stanislav Komárek
Nakladatelství: Leonardo
Rok vydání: 2011
Vydání: 7.
Počet stran: 320
ISBN/EAN: 978-80-85951-69-1