Mlýn - Michal Vaněček

Co vše jsou ochotni vydržet pro jeden slib?

Na počátku byla monarchie - píše se rok 1900 a Josef Hadrbolec si bere za ženu sličnou Viktorii. Tím začíná příběh, který zaznamenává více než jedno století. Josef se stará o mlýn a se ženou si spokojeně hospodaří, postupně přivádějí na svět i své děti, ty jsou nakonec čtyři - dva chlapci a dvě dívky. Josefovi synové, Karel a František, jsou bráchové jako žádní jiní. Chytří jsou od narození jako liška, ale doba jim příliš nepřála. Kdo by také na venkově potřeboval "inteligenty"? Oba se tak zapojují do práce na statku, kde postupně nahradí své rodiče.

Bratry Hadrbolcovy spojuje nejen naprosto stejná povaha, ale také slib, který dali umírajícímu otci - postarají se o mlýn, tedy o místo, kde žijí, a nenechají si ho vzít, i kdyby čert na koze přijel s náručí sličných panen a basou piva k tomu. Ostatně, kdo by taky pil pivo, když si bráchové pálí svou domácí jablkovici?

Tatínek obou sympaťáků samozřejmě nemohl tušit, co má přijít, když svým synům ukládal na bedra ono břímě. Kdyby ano, nikdy by po nich takový slib nemohl chtít, to, co se totiž v průběhu let událo v naší krásné zemi, by se dalo označovat jako nová doba temna. Konec první světové války, meziválečné období, protektorát - nic z toho se na mlýnu a osudu mužů nepodepsalo tolik jako vítězství komunismu v Čechách. Na slibu o udržení statku se totiž nejvíce zapříčinila kolektivizace. Karlovo a Františkovo rozhodnutí však nemohlo nic ohrozit, a tak museli snášet nejrůznější nástrahy doby a tresty, které za jejich "neposlušnost" přišly.

"Vojto, a co uděláme s těma sviněma? Vždyť tu budou žít s náma dál. Změníš možná režim, ale lidi ne... Svobodu si musíš vybojovat a mít ji v sobě." Tahle věta uvízla Vojtovi v hlavě nadosmrti. Nikdy se jí už nezbavil.

Vždy, když čtu nějakou knihu, která se odehrává za doby komunismu, vře mi v žilách krev. Nikdy asi nedokážu pochopit, jak se mohla dít taková nespravedlnost, jak lidé, od kterých by to člověk nejméně čekal, dokázali ubližovat a necítit přitom žádnou vinu. Jak se vůbec mohl člověk k člověku chovat s takovou zlobou. Tohle téma je podle mě stále velice citlivé i po těch všech letech. Rozebírat by se dalo hodiny a hodiny a bohužel se vždy najdou tací, kteří budou období vlády komunistů obhajovat. Já rozhodně doufám, že se alespoň někdo dokáže z chyb, jež se udály v minulosti, poučit a že se nezapomene na strach, cenzuru či na spadlou závoru. Zajímavý byl v knize také náhled na to, co se dělo po revoluci. Tím, že se změní režim, se totiž nezmění lidé.

"Aby mi Bůh odpustil? Bylo to... bylo to těžké. Někdy se mi o tom ještě zdá."
Farář vzal Karla za ruku.
"Chtěl jsem ti říct, k čemu jsem teď, na sklonku života dospěl."
Odmlčel se a podíval se upřeně Karlovi do očí.
"Když Bůh dopustí, aby dobří lidé byli vydáni napospas zrůdám, nemá jim co odpouštět..."

Začátek knihy utíká velice rychle, je zde shrnuto mnoho událostí, kapitoly jsou skutečně kraťoučké, stránky ubíhají před očima a vy jen žasnete, kolik toho autor dokázal vměstnat do svého díla. Více kniha začíná vyprávět až v okamžiku, kdy zemře otec hlavních "hrdinů" a kdy se písmenka zaměřují především na ústřední dvojici, ale čtenáři nejsou ochuzeni ani o osudy jejich sester, ty jsou taktéž velice zajímavé. Je faktem, že detaily by mohly být více dotažené, ale to by kniha musela mít alespoň tisíc stránek, takhle zde alespoň nic nepřebývá.

Nadšen jsem byl z celkového zpracování, každý důležitější úsek oddělují úryvky z Rudého práva vycházejícího v té době. Skvělý je náhled na to, jak málo a často i zkresleně se lidé mohli dozvědět informace z tištěných médií. Víceméně se jednalo jen o propagandu a pravda byla většinou někde úplně jinde. Skvělé doplnění příběhu!

Jazyk knihy je jednoduchý, čtenáři se neztrácejí ve složitých souvětích, a tak je příběh podle mě dostupný široké veřejnosti, které ho rozhodně doporučuji. Přestože se jedná vlastně o příběh dvou lidí, popřípadě jedné rodiny, je na stránkách zaznamenáno mnohem více. Řekl bych, že se zde nachází skromná kronika jednoho historického období celého národa a dost možná nejen toho našeho. To, co se dělo na jihu Čech, se dělo po celé republice, potažmo po celé východní Evropě.

Autor má očividně perfektní přehled a jeho vypravěčský um nikde nevázne a nenudí. Naprosto parádní bylo i to, že přestože se většina knihy odehrává v těžkých časech najdou se zde i úsměvné momenty, chvíle plné naděje. Tento historický román je nejen sondou do minulosti, ale také do charakteru lidí. Slib je slib a člověk by své morální hodnoty neměl nikdy zradit.

Kniha se mi moc líbila a zaryla se mi hluboko pod kůži, rozhodně ji mohu doporučit každému, kdo má rád silné a emotivní příběhy.

Název: Mlýn
Autor: Michal Vaněček
Nakladatelství: Grada - Cosmopolis
Rok vydání: 2018
Vydání: 1.
Počet stran: 432
ISBN/EAN: 978-80-271-0884-8

Za knihu mnohokrát děkujeme nakladatelství Cosmopolis.