Stalingrad - František Kotleta

30.08.2019

Bezprizorní Honza, chcete-li Jan Bezzemek, se vrací, a to v síle, jež vám urve gonády

Vítejte ve Stalingradu, v době jeho největší "slávy", město je v troskách a zuří v něm boje mezi armádou Třetí říše a sovětskou armádou. Tak, a teď zapomeňte na vše, co si myslíte, že o střetu víte. Je to totiž úplně jinak, než jak se o tom zmiňují učebnice dějepisu!

Kdo by si totiž myslel, že jde o válku lidí, ten by se šeredně spletl. Tohle je střet upířích klanů. Hitler a Stalin jsou pouze obyčejné loutky, kde za nitky tahají bytosti se zuby ostrými jako břitva. Současný běh dějin řídí Gudrin, vůdkyně germánského kmene a Ivan (koho vede tenhle upír s "typickým" jménem, snad ani netřeba objasňovat).

Jan Bezzemek se vrhá na scénu v prequelu svých nejznámějších příběhů. V pozadí druhé světové války se s bojovou jednotkou Švábů chystá natrhnout řitní otvor té německé "šavlozubce". Je snad ale jasné, že to nebude jen tak. Jan je naivka, který věří všemu, co má kozy, a tak není schopen zaznamenat spiknutí a skryté plány, i když mu stojí podpatkem přímo na vejcích.

"Toužím po pravdě," odvětil jsem.
"Ne," řekla a zavčas zastavila touhu zavrtět hlavou. "Toužíš po své Veronice. Jsi trošku děvka. Šukáš s každou, co se ti nachomýtne pod ruku, ale vždycky budeš milovat jen ji. Zároveň s ní neumíš být, protože vaše cesty jsou jiné. Dokud bude žít, nedokážeš opravdu milovat žádnou ženu," pronesla.
"Jednou jsem byl v bordelu s takovým trochu ulítlým chlápkem, co rád nosil ženský punčochy a nechával se bičovat s výkřiky: Moc zlobivý chlapec. Jmenoval se Sigmund Freud. Byl to génius lidské duše, pravda příliš posedlý svým penisem. Myslím, že bys ho strčila do kapsy," řekl jsem a pak ještě víc přitlačil ostří na krk.

Jak je u autora známo, je třeba očekávat spoustu sexu a násilí. Rozhodně se nejedná o čtení pro malé chlapečky, kde poletují motýlci a hopsají zajíčci, ani pro malé holčičky, které očekávají červenou knihovnu plnou lásky a pochopení... Ne. Kotleta motýla zamázne a lásku s pochopením narve zajíčkovi tam, kam ani slunce nesvítí, zatímco se bude do odstavce snažit narvat co nejvíce sprostých slov.

Třpytí se? Haha... Kotletovi upíři nejsou žádní uhlazení třpytící se metrosexuálové s fotofobií, jsou to drsní týpci a typky, jasný? Ale povětšinou se jedná alespoň o charakterní osoby, které čtenáři přirostou k srdci, třebaže jsou to tak trochu parchanti. Je třeba mít na mysli fakt, že je kniha čistokrevná akce, takže v ní nenajdete sáhodlouhé popisy odlesku barvy vlasů hlavní postavy, musíte se spokojit s náznaky jako "vypadal drsně" a "měla velký kozy".

Stalingrad je prostě jízda. V knize se od začátku do konce na každém řádku něco děje, a tak vás to ani nezačne nudit a hle, je dočteno. Navíc se nemusíte ani bát po dílu sáhnout s tím, že neznáte předchozí knihy, tato se dá totiž úplně klidně číst samostatně. Na druhou stranu pak budete chtít číst i ty další, takže si přeci jen vyhraďte více času. Pro ty, jež příběhy Jana Bezzemka znají, se ve Stalingradu najdou i jemné náznaky, při nichž se prostě nejde nepousmát.

Co více dodat, než že se mi kniha líbila. Nechci říkat, že se jedná o specifické dílko, které není pro každého, co já vím, třeba by některá maminka nebo babička překvapila s výběrem čtení na dobrou noc. Jednoduše to shrnu tak, že si kniha své čtenáře rozhodně najde a že se s ní dá příjemně strávit večer, nebo dva.

Název: Stalingrad
Série: Bratrstvo krve
Autor: František Kotleta
Nakladatelství: Epocha
Rok vydání: 2019
Vydání: 1.
Počet stran: 296
ISBN/EAN: 978-80-7557-739-9