Živé stříbro - Callie Hart

Vstupte do světa víl a alchymie

Živé stříbro si ihned po svém vydání získalo celosvětovou popularitu. Na pultech českých knihkupectví se kniha objevila v roce 2025 a od té doby se o ní nepřestalo mluvit. Je veškerý ten hype oprávněný?

Saeris je zlodějka. Ano, krade, ale jen proto, aby ona a její blízcí přežili do dalšího dne. Ve vyprahlé zemi je voda vzácnost, a proto se královna rozhodla, že obyvatelé budou rozděleni do tříd, čemuž bude odpovídat denní příděl vody. Saeris a její bratr žijí ve Třetí třídě, kde příděl vody sotva stačí k ukojení žízně. Co ovšem stráž města netuší, je, že dívka našla způsob, jak získat více vody z palácové studny. Při jedné ze svých výprav se dostane do potíží a ukradne něco, co neměla. Po svém zatčení je předvedena před královnu a odsouzena. Právě zde, za zdmi paláce, dokáže Saeris oživit dávno zapomenuté. Otevře portál do světa, v němž víly nejsou pouze pohádkami před spaním, ale živými bytostmi, které vedou vlastní válku.

Zaplavila mě horkost. To, jak se na mě díval... V jeho očích nebylo nic přátelského. Nebyli jsme přátelé. V nejlepším jsme se dali označit za neochotné spojence, kteří se navzájem přivádějí k šílenství. Tak proč se na mě dívá, jako bych byla spojenec, se kterým by se rád vyspal?

Romantasy žánr je v poslední době moje slabost a troufám si tvrdit, že mám z tohoto ranku načteno poměrně dost titulů. Když vyšlo Živé stříbro, tak mě kniha samozřejmě lákala, zároveň jsem však začala mít i jisté pochybnosti, a to především proto, že se kolem knihy strhla obrovská marketingová "masírka". I tak jsem si k příběhu nakonec našla cestu. Byly moje obavy oprávněné? Částečně ano.

Svět, který autorka vytvořila, se dělí na svět lidí - zde se seznámíme s písečnou zemí, domovinou Saeris - a svět fae, do kterého se lze dostat pouze skrze portály. Po několik staletí byly portály uzavřeny, ovšem na scénu přichází Saeris, alchymistka, a bum, stejně jako Artuš i ona vytáhne stříbrný meč z kamene, ale namísto rytířů kulatého stolu jí stane po boku smrtelně nebezpečný (a také smrtelně přitažlivý) vílí válečník Kingfisher. A dobrodružství může začít. Kniha disponuje nádherně provedenou mapou, ale o většině ze zmíněných míst se toho nedozvíme tolik, kolik by si zasloužily. Worldbuilding je spíše okrajový, což je obrovská škoda, protože svět Živého stříbra má obrovský potenciál, který snad bude rozvit v dalších svazcích.

"Protože ona je jako měsíc. MIha obestírající hory. Napětí ve vzduchu těsně před bouřkou. Kouř, který se převaluje na bitevním poli a zvěstuje krveprolití. Nemáš ani ponětí, co je zač. Co by mohla být. Měl bys ji oslovovat Veličenstvo."

Saeris a Kingfisher by měly - coby hlavní postavy - být také největšími tahouny. Proč jsem tedy inklinovala spíše k vedlejším postavám? Začnu u Saeris. Je to bojovnice, přičemž ostré nejsou pouze její dýky, ale i jazyk, kterým obratně po každém šlehá jednu jízlivou poznámku za druhou. Přestože je to hrdá a nezávislá žena, překvapilo mě, jak snadno se ve světě víl všemu podvolila. Její sarkasmus hraničil s nevychovaností a náklonnost ke Kingfisherovi na mě působila dost školácky. Občas bylo její chování zkrátka na facku. Co se týče Kingfishera, našeho shadow daddyho, tak ten zas balancoval mezi badguyem, mysterymanem a zlatým retrívrem. Vzhledem k tomu, že perspektiva vyprávění je častěji na Saerisině straně, tak není jednoduché Fisherův charakter plně rozklíčovat. Jisté je, že se o něm a jeho minulosti - která je doslova tisíciletá - ještě hodně dozvíme. No a kdo se stal mým oblíbencem? Nikdo jiní než Carrion Swift, floutek z písečného města, který se nechtěně dostane do vílího světa. Moc dobře si je vědom, jak na lidi působí a jeho hlášky rozhodně nadzdvihnou vaše koutky (a možná i sukně). V první knize se mu nedostává mnoho prostoru, ale když už se objeví na scéně, vždy to stojí za to! Milovníky všeho chlupatého a roztomilého jistě potěší přítomnost bílého lišáka Onyxe, Saerisina společníka. Když to shrnu, tak na 600 stranách jsem u postav čekala trochu propracovanější charaktery, doufejme tedy, že se nějakého progresu dočkáme v pokračování.

Pro mě byl Kingfisher kyselý, nadutý parchant, pro kterého bych nehnula prstem, ani kdyby přede mnou umíral v plamenech. Pro všechny ostatní byl živoucí bůh.

Nejsem ten typ, který by si u spicy scén pohoršeně zakrýval oči. Když už, tak ať to má grády, nebo naopak, ať je to krásně romantické. Tady? Tady jsem se při lechtivých scénách přistihla, že se stydím. Styděla jsem se, jak neobratně byly napsané. Vůbec jsem mezi postavami necítila to elektrizující napětí, tu správnou chemii. Celkově na mě erotické scény v knize působily dost vynuceně, jen jedna docela ušla.

Živé stříbro se řadí do žánru romantasy. První svazek láká na epické dobrodružství ve světě, kde existují víly, alchymisté a šeptající kovy a kde se zrodí láska mezi lidskou dívkou a vílím válečníkem. To vše čtenář skutečně dostane, kniha sází na ověřené tropy, které zde však místy působí vynuceně. Popis fungování světa pokulhává a postavám chybí hloubka, oboje může být dáno tím, že se jedná o první svazek z trilogie. Po zdlouhavém úvodu dostává děj spád a několik set stran projde pod rukama jako nic. Živé stříbro se tak může hrdě zařadit na romantasy poličku, kde ovšem nebude nijak vyčnívat, ale ani nezapadne.

Název: Živé stříbro
Originální název: Quicksilver
Série: (Fae & Alchemy #1)
Autor: Callie Hart
Překlad: Alžběta Lexová
Nakladatelství: Mystery Press
Doporučený věk: 18+
Rok vydání: 2025
Vydání: 1.
Počet stran: 600
ISBN/EAN: 978-80-7588-872-3

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkujeme nakladatelství Mystery Press.