Když kvete wiliwili - Vojtěch Bernatský

Když kvete wiliwili, tak koušou žraloci

Nikdy nevíte, kdy své milované vidíte nebo slyšíte naposledy. Proto bychom si měli vážit každé chvíle, kterou s nimi strávíme.

Když David Vronský telefonoval se svou ženou Helenou, ještě netušil, že její hlas už neuslyší. Letadlo, s nímž Helena cestovala, havarovalo. Nikdo nepřežil. Nebo přece jen...

Jaká je pravděpodobnost, že pád letadla někdo přežije? Některé případy z minulosti dokazují, že se to stát může. V knize je pár takových příběhů zmíněno, a ačkoli se jedná opravdu jen o ojedinělé případy, zůstává díky nim alespoň trocha naděje. Helenino tělo se po pádu letadla nenašlo, a tak David nepřestává doufat.

Mezitím dříve uznávaný chirurg, který se po bolestivé ztrátě všeho vzdal a rozhodl se strávit zbytek stáří v malé chatce na havajském ostrově Kaua´i, při své typické ranní projížďce lodí vyloví z oceánu zraněnou ženu. Až bolestně mu připomíná jeho dceru… A v tu chvíli se Paul rozhodl, že to bude JEHO dcera. Navíc mu do karet hraje ženina ztráta paměti.

Rodiče, přátelé, a hlavně děti. Vždycky jsem to bral jako frázi nebo obecnou pravdu, jak s oblibou říkám. Jenže ono to tak prostě je. Když někdo blízký odejde, nejvíc vždycky pomůže nejbližší bublina. Nemít ty naše dva uzlíky štěstí, dočista se zblázním.

Pokud by se měl čtenář řídit předsudky, jakmile zjistí, že autorem knihy Když kvete wiliwili je sportovní moderátor Vojtěch Bernatský, tak by přišel o moc pěkné vyprávění. Navíc "sporťák" a poezie, která se v knize objevuje - jde to vůbec dohromady. Vojtěch Bernatský dokázal, že ano, přestože verše místy působí vynuceně, nelze mu však upřít, že celkově celé jeho dílo oplývá smyslem pro cit, zejména v pasážích s dětmi.

Ze začátku je třeba zvyknout si na narativ bez označení přímé řeči pomocí uvozovek, naštěstí jsem ale po pár stranách na tento styl najela a proplula textem až k jeho konci. Nejspíš i díky tomu, že je celá kniha pojatá, jako kdyby vám někdo vyprávěl své zážitky, ubíhá příběh neskutečně rychle. Davidova láska k Heleně je silná a opravdová, i když občas některé pasáže dostávaly nádech patosu.

Kapitoly jsou jasně označené jménem toho, kdo je vypráví, stejně tak nechybí data a časové údaje, protože děj sleduje životy všech zúčastněných zhruba v období jednoho roku. Dozvídáme se detaily o Davidově rodině, o jeho přátelích, o Paulově životě o životě jeho sousedky apod. Taková menší rodinná kronika. Zároveň na bezmála dvě stě stranách s rodinou Vronských procestujeme nejrůznější místa, o nichž se dozvíme i nějaké ty zajímavosti, kniha by tak klidně mohla mít hashtag roadbook.

Když kvete wiliwili byla emocionální jízda, která na konci nenechala oko suché. Dostanete svěží styl vyprávění, navštívíte havajské lokace a dozvíte se několik zajímavostí. Prožijete příběh o lásce, naději, ztrátě a bolesti. Rodina Vronských si vás zcela podmaní, zejména malý Bertík a jeho dětská slovní zásoba. Jestli si chcete vybrat román od českého autora, nebojte se sáhnout po wiliwili, nebudete zklamaní!

Název: Když kvete wiliwili
Autor: Vojtěch Bernatský
Nakladatelství: Rosier
Rok vydání: 2025
Vydání: 1.
Počet stran: 200
ISBN/EAN: 978-80-53029-25-4 

Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkujeme nakladatelství Rosier.