Neexistence - Eva Pospíšilová a Klára Pospíšilová

Žít tady a teď nehledě na důsledky

Jediné, co Elias řeší, je, jak přežít další den. Ráno vstane z postele, jde do školy, za školu, do klubu, s kámoši, ožere se, zhulí se, zašuká si, odpadne… A další den zas a znova. Dokud nepotká Kenetha.

Kenneth je pro Eliasem vůbec prvním klukem, Elias je pro Kennetha tím úplně prvním. Zatímco si Elias nechce nahlas přiznat sílící pocity, Kenneth nemá strach otevřít Eliasovi své srdce. Avšak za jakou cenu? Buď je tenhle vztah naprosto semele, nebo vybrousí ostré hrany jejich povah tak, aby vše dostalo alespoň nějaký smysluplný tvar. Buď shoří na popel, nebo postupně vyhasnou jako hvězdy na obloze.

"Nechci se zapnout na podělanejch několik hodin. Chci mít trvalej pocit… neexistence." Poslední slovo Elias spíš zamumlal.

…

"Neexistence nepřemýšlí nad budoucností. Teď bys žil tady a na tom přece záleží. Koho zajímá, co bude potom. Zítra a další dny. Je to krásné, protože je to pomíjivé."

Neexistence je druhým knižně vydaným románem dvou autorek Evy a Kláry Pospíšilových. Tím prvním byla Pátá minuta je o nás, kde se vyprávění taktéž soustředilo na ústřední chlapeckou dvojici, na jejich pocity a protloukání se každodenním životem. Pátá minuta však byla v porovnání s neexistencí podstatně "lehčí" čtivo, neexistence jde totiž až na dřeň.

Autorky se nebály vulgarismů, syrových popisů, tematiky drogové závislosti a alkoholismu, toxické lásky a komplikovaných rodinných vztahů. Na čtenáře se přenesou pocity úzkosti, deprese, a celková bezvýchodnost situace. Není to veselé čtení. Kniha rozhodně nebude pro každého.

Promluvy a myšlenkové pochody postav se často stáčejí k filozofickým tématům. Ani Elias a ani Kenneth nejsou vůbec hloupí, naopak přemýšlejí o životě, o smrti a o lásce. Nechávají se strhnout emocemi, dokážou ublížit lidem, kterým na nich záleží, lžou rodině a nejvíc lžou sami sobě.

Kniha je rozdělena na dvě části, první polovina je vyprávěna z pohledu Eliase, druhá, která se odehrává o pět let později, patří Kennethovi. Konce kapitol jsou vždy ozvláštněny jakýmsi dopisem Kennetha Eliasovi v první půlce a Eliase Kennethovi v té druhé. Jedná se o takové subjektivní komentáře daného dění, myšlenky z pohledu druhé strany. Tento prvek je rozhodně skvělou volbou, která do příběhu zapojuje oba hrdiny napříč celou knihou.

S rodinou a přáteli obou kluků se bohužel seznámíme jen okrajově, přičemž prostor by tam byl. I proto si čtenář nemá šanci nikoho dalšího příliš oblíbit. Jak u Eliase, tak i u Kennetha je vidět charakterová transformace, a to zejména ve druhé polovině knihy.

I přes zdánlivě jednoduché téma o lásce mezi mladými lidmi se oběma autorkám podařilo do svého díla vměstnat hned několik aktuálních problematik. Líbí se mi, jak je text odvyprávěn bez obalu, bez kudrlinek, život zkrátka nebývá zalit sluncem, s lidskými osudy se příliš nepáře. A nakonec si lidé sami šlapou po štěstí. Po dočtení jsem měla hlavu plnou silných dojmů.

Pokud si zvolíte neexistenci, pak dostanete heavy contemporary příběh o lásce mezi dvěma chlapci. V knize je celá řada explicitních sexuálních scén, jak je i předem upozorňováno v samotné anotaci, i proto je její obsah vhodný pro starší náctileté.

Název: neexistence
Autor: Eva Pospíšilová a Klára Pospíšilová
Nakladatelství: Větrné mlýny
Rok vydání: 2022
Vydání: 1.
Počet stran: 390
ISBN/EAN: 978-80-7443-458-7

Za poskytnutí knihy k recenzi mnohokrát děkujeme oběma autorkám.